Beat Kammerlander, známý rakouský lezec, který se naposledy “blýsknul” šílenou cestou jen po vlastním na hladké plotně (Bürserplatte) v oblasti Bürs.
Přidal ke svému předchozímu přelezu (Prinzip Hoffnung) další úžasný přelez.
Cestu přelezl na jaře a nazval ji Drei Siebe. Ten, kdo plotnu někdy viděl, si musí pomyslet, že je zázrak něco v této hladké stěně volně přelézt. K tomu také Beat podotýká, že dobrá technika nohou je dost klíčová.
Beat Kammerlander při přelezu cesty Drei Sieben
Tato cesta zřejmě neposkytuje možnost přírodního zajištění v podobě mikrospárek, jak Prinzip Hoffnung a je tedy odjištěna nýty. Nýty jsou však dosti daleko od sebe a tak je ve videu k zhlédnutí I jeden vcelku monstrózní pád
Beat Kammerlander se narodil roku 1959, tedy dnes má 55 roků
Pozor nezaměňte s horským vůdcem Hansem Kammerlanderem (*1956)
Pár údajů z lezeckého deníku Beata:
1977 Klettereinstieg, diverse Alpinklassiker im Rätikon und in den Dolomiten
1980 Eiger-Nordwand, 9. Winterbegehung
1981 Heiligkreuzkofel-Mittelpfeiler (7+), erste Solobegehung, Erstbegehung von
Vergissmeinnicht (7-, A4 Räikon)
1984-86 Zombie (10-), Mr Magnesia (9+), Fallout (9+), Ira Technokratie (9+, Frankenjura), Peripherie Ouest (10-, Monaco), Chouca (10-, Buoux), Eröffnung von Delirium tremens (10-) Take it easy (10, Lorüns), Free solo: Affenfresser (10-), Lohn der Angst (9+, Schellenberg), Alpine Erstbegehung von Le Maximum (9+) und Morbus Scheuermann (9,Rätikon)
1987 Echografie (10-), Crime passionell (10), Les braves gens ne courent pas les rues (10. Verdon)
1988 Erstbegehung New Age (10-, expo, Rätikon) und Zukunkftsmusik (10+, Lorüns)
1989 Genou de Claire (9+, onsight), Wet Willi (10+, Verdon), Via Akazie (9+, 1, RP), New Age (10-, 1. RP), Hanniblas Alpiraum (9-, Rätikon)
1990 Erstbegehung von Unendliche Geschichte (Rätikon)
1991 Unendliche Geschiche (10+, 1. RP)
1992 Erstbegehung von Nirwana (10/10+, Ardetzenberg), Pusher (11, Lorüns), Treblika direkt (10+, Cimai), Euphorie (10/10+, Voralpsee), Jednicka Nr. 1 (9), Cleopatra (10-), Batman (9-, Wendenstocke)
1993 Erstbegehung von Grauschleier (10+), Mona Lisa (Fb 8a, Lorüns), Erstbegehung von Silbergeier (Rätikon)
1994 Erstbegehung von Never Mind (11-), Tai Chi (10-), Dirty Harry (10+, Lorüns), Ökonomica (10+), Vorarlberg, Silbergeier (10+, 1. RP)
1995 Erstbegehung von Speed (11-/11. Voralpsee), Film: „Dokumentation einer
Unzweckmäßigkeit“, 1. Preis beim Bergfilmfestival in Trento
1997 Free-Solo-Begehungen von Blue Valentine (Wl 6+, 120m), Marilyn Manson (Wl 6, 280 m) und Haza (Wl 6+, 150 m)
1998 Erstbegehung von Wogü (Rätikon), Missing Link (11, Voralpsee), Free Solos von Body Count (Wl 7, 180 m), Deja vue (M8+), Rioja (Wl 5, 80m) 1999 The rising sun (10, Tuolomne Meadows, Kalifornien), Free Solo von Mordillo (10-, Voralpsee)
Vzhledem k článku o této stěně, by bylo rozhodně vhodné doplnit, že cestu Prinzip Hoffnung přelezl a osadil Kammerlander zpočátku fixním jištěním (1997). Po jeho přelezu cesta celý rok neměla opakování. Asi v roce 2007 dospěl k názoru, že je jištění potřeba dát pryč a lézt cestu „čistě“. Fixní jištění odstranil a začal trénovat na RP přelez tj. veškeré jištění si bere do cesty a zakládá si sám. Na síti najdete video z přelezu Kammerlandera, i první opakování Alexem Lugerem. Cesta je hodnocena 10/10+ E9-10.
Spíš pomalu končí další éra technologického lezení. Jednou za čas špička i většina lezců pochopí, že horolezectví je hra o dobrodružství, nebezpečí a někdy i o život - a vrátí se k na začátek k vyváženému psychickému a fyzickému výkonu.
Chtěl jsi říct každámu jednou rupne v bedně nebo přijde o závazky, které ho nutily chovat se "nedobrodružně", zodpovědně. Ano, když člověk nemá povinnosti a závazky, je schopen vyvádět všelicos.
Uznávám, slovo „zábava“ je tam zbytečný a může vést i k nedorozumění, jak je vidět. Vhodnější znění by bylo =Když nejsi s to vyrovnat se faktem, že lezení je „dobrodružný“=. Jinak: 1) To, že je to dobrodružství, nebezpečí a někdy i o život řekla spousta lidí, už počínaje Fehrmannem, Preussem, Mummerym; ne jen jeden bulvární novinář. 2) Dá se tomu, samozřejmě, říkat i sport a taky se to často říká. 3) Je fuk, jestli jde o lezení v horách nebo jinde. 4) Jízda na kole je dobrodružná jen někdy; třeba free sjezdy v terénu.
Ono je lezení podobný jízdě na kole??? Nebezpečný jenom někdy? A můžeš v tom případě říct, kdy při lezení neplatí, že chyba=boj o život? (Závody v (rychlo)lezení na překližce nepočítám, to je gymnastika a ne lezení.)
A co ještě nepočítáš? ;) Lezení na stěně, na po 2 m odjištěných skalách, s horním jištěním atd. se dají svojí nebezpečností srovnávat s jízdou na kole po cyklostezce. A přitom to všechno je pořád lezení.
„Lezení na stěně, na po 2 m odjištěných skalách, s horním jištěním atd. se dají svojí nebezpečností srovnávat s jízdou na kole po cyklostezce.“ Fakt? Tak týpků s tímhle myšlením jsou plný nemocnice a hřbitovy. Zkus si jen tak pro cvik udělat pár drobnejch chybek jako: cvaknout si při lezení s horním jištěním karabinu do materiálového poutka na sedáku, při jištění na stěně pustit lano z ruky a zamávat na kamaráda, založit si do gri-gri lano obráceně, protáhnout si při uvazování lano sedákem, ale nedokončit uzel, procvaknou si na blbým místě expresku obráceně, atd. Drtivá většina lezeckejch chyb je o život kdykoliv. Na tý cyklostezce jen to, když křižuješ silnici a nedáš přednost.
P.S. Jo, závody v rychlolezení bych taky nepočítal; vlastně jakýkoliv profesionální závody. Tam se několik lidí, certifikovanejch a placenejch, nezávisle stará o to, aby se žádná chyba nestala - a taky se nestává.
Zato skalky odjištěný po dvou metrech suverénně vedou v německejch pečlivě vedenejch statistikách malérů.
Jsi příliš zaslepený lezením a pro lezení nevidíš a nechceš vidět nic jiného. Mýlíš, když si myslíš, že lezení je něco extra a že lezení MUSÍ být nebezpečné, jinak to není lezení. Každý tomu dává tolik, dělá si to dobrodružný a nebezpečný jen natolik, kolik si může (z mnoha důvodů) dovolit. Tvoje vnímání tohoto sportu není jediné možné a už vůbec ne jediné správné.
Teď nechci polemizovat co je nebo není bezpecnejsi, ale moje vlastní statistika: 20let ležení 0 úrazu. Za 5 let Mtb už dvakrat zmasakrovananoha a z toho 1x neovlivnitelná blba náhoda. :-)
Kuba řekl: "Jednou za čas špička i většina lezců pochopí, že horolezectví je hra o dobrodružství, nebezpečí a někdy i o život - a vrátí se k na začátek k vyváženému psychickému a fyzickému výkonu."
Já na to namítám, že ano, ale že k většímu nebezpečí se vrátí až poté, kdy si vyřeší své závazky (výchova dětí, zajištění rodiny). Dokud toto nemá zodpovědný člověk vyřešený, nedovolí si příliš riskovat.
Kdepak Fura, kdepak Gandalf. Upír Victor! Není divu, že udrží lištu s takovou silou... (a techniku nohou taky za pár set let natrénuješ)
http://i500.listal.com/image/1916283/500full.jpg
Koukám, že Beata jistí jestli mě oči nešálí samotný Bernd Zangerl....dobrá dvojka :-) Docela by mě zajímalo, jak jim to spolu šlape...oba lezecký geniové a každej přitom docela jinej...
Jednoduše. Lezeš nic tam není, cvakáš, v těžkém spadneš, odpočneš, promyslíš, cestu pak dolezeš. Necháš se spustit, expresky tam necháš a pak zkusíš znovu přelézt v kuse.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Beat Kammerlander, známý rakouský lezec, který se naposledy “blýsknul” šílenou cestou jen po vlastním na hladké plotně (Bürserplatte) v oblasti Bürs.
Ano – aktivně si zjišťuji informace