Ahojte lezci, Jednou jsem si takhle listoval ve starých časopisech, konkrétně ve Světozoru ročník 1910, a vykoukly na mě tyhle dvě fotografie spolu s krátkým popiskem:

Pěstování „alpské turistiky“ v okolí pražském.


Foto z časopisu Světozor ročník 1910 - (hi res)


Troufal bych si odhadnout, že to budou asi jedny z nejstarších a dost možná nejstarší dochované fotografie zachycující lezení v okolí Prahy. A zároveň možná nejstarší dochovaný doklad o někdejším názvu lezecké cesty v Divoké Šárce.

Kdo je na nich se asi už nedozvíme. Pod fotografiemi následoval nesouvisející článek o elektrifikaci železnic a ani nikde jinde v časopise jsem nenašel jakýkoli další související komentář nebo kontext (tím méně autora fotografií, takže je po více než sto letech od zveřejnění s nejlepším vědomím považuji za volné dílo). Tehdejší horolezecká komunita samozřejmě nebyla tak velká jako dneska a tak by se dal vytipovat nějaký okruh „podezřelých“ (Viktor Dvorský, Jiří Čermák, Karel Hlava, paní nebo slečna na druhém obrázku by třeba mohla být Marie Prachenská), ale při absenci jakéhokoli dalšího popisu a vzhledem ke kvalitě fotografií to budou asi už navždycky jenom dohady. Samozřejmě to mohli být i němečtí lezci.
Zajímavé je, že obě cesty jsou doposud známé a často lezené. Které to jsou, nechám stranou, místní určitě vědí a pokud ne, může to třeba být tip na pěkný poznávací podzimní výlet.

Na fotografiích mě ale zaujala ještě jiná věc. Zkušenosti s podobnými „výkřiky“ v obrázkových časopisech té doby jako právě Světozor jsou bohužel takové, že dost často obsahují chyby. Viz například překlep v popisku k jiné fotce, kterou jsem před časem taky posílal na Lezce, kde byl Oscar Eckenstein překřtěn na O. Ecksteina.
Takže mě napadlo, jestli je třeba možné, že název cesty „Rottův komín“ uvedený u první fotografie není správně? Odpověď se může ukrývat v o dvě desetiletí novějším textu z časopisu Zimní sport, ročník 1933-34, podepsaném značkou „Kal.“ a věnovaném padesátým narozeninám Emericha Ratha.
Emerich Rath (1883-1962, křestní jméno často uváděno také jako Emmerich) byl český Němec, olympionik, „allround sportsman“, kterému nepřála doba a který na konci svého života zemřel v domově důchodců, kam byl umístěn jakožto bezdomovec nedlouho poté, co ho komunistický režim nepustil na Olympijské hry v Římě 1960, přestože měl oficiální pozvání. Za svého života se stačil věnovat, a zhusta úspěšně, snad všem tehdy myslitelným sportům. Jen telegraficky: v atletice vítězství v chodeckém závodě Praha-Brandýs a vítězství v Berlínském maratonu 1907, účast v maratonu na Olympijských hrách v Londýně a Stockholmu, titul mistra Německa v boxu 1912, v r. 1914 hrál za Čechy hokej, fotbal hrál za pražské DFC, rugby pro změnu za Berliner Sportclub. Z dalších sportů jmenujme veslování, kanoistiku, plavání, rychlobruslení, lyžování, cyklistiku, jízdu na bobech, skok na lyžích atd. K rychlobruslení se váže unikátní příběh – v roce 1932 vyhrál závod na 1000 m proti jistému Nedvědovi, kterému tak oplatil porážku po 28 (!) letech. Toť výzva pro Martinu Sáblíkovou!
I kdyby byly všechny jeho sportovní úspěchy zapomenuty, zůstane jméno Emerich Rath asi navždycky zachováno v souvislosti s tragédií Hanče a Vrbaty v roce 1913. Byl to právě on, kdo nalezl bezvládného Hanče, ale nedokázal mu už sám ve sněhové vánici pomoct.

Pro nás je ale klíčová jedna krátká zmínka v souvislosti s horolezectvím, kterou ocituju úplnou: „Jako alpista slezl mnoho alpských vrcholů a pěstoval již před válkou alpinism v Českosaském Švýcarsku a také v pražské Šárce, kde je dodnes znám Rathův komín, který po prvé slezl.“
Mohla být tedy v popisku fotografie chyba a mohlo se jednat původně o „Rathův komín“? Podobnost obou jmen by to usnadňovala. Nebo je bývalý Rathův komín ještě někde jinde v Šárce? Nevím. Ale aby to nebylo tak jednoduché, vraťme se ještě ke jménu Rott. Je to jméno Pražákům dobře známé, železářství U Rotta fungovalo dlouhé roky v domě na Malém náměstí s nádhernými sgrafity Mikoláše Alše. Byla to rodinná firma a v prvních desetiletích dvacátého století byl jedním z jejích spolumajitelů Vladimír Jiří Rott (1885 – 1965), náruživý lyžař a propagátor lyžování a mimo jiné i člen pražského odboru Slovinského alpského družstva (dnes bychom spíš použili přesnější překlad Slovinský horský spolek). V roce 1909 vychází v Alpském věstníku a taky v Národní politice článek „Kterak to bylo na té Kočně?“, popisující Rottův pokus o prvovýstup na Kočnu ve slovinských Alpách ze severu. Nemám sice žádné další informace o jeho lezeckém působení, ale už z uvedeného vyplývá, že nemusí být vůbec vyloučené, že rovněž „pěstoval alpskou turistiku“ v Divoké Šárce.
Mohl tedy konečně být název „Rottův komín“ správně? Těžko říct. Pokud vím, v žádném z pozdějších průvodců ani v poznámkách Josefa Dostála k Divoké Šárce ze čtyřicátých let se nevyskytuje ani Rottův ani Rathův komín, takže pomoct by mohl asi jen nějaký hódně zasloužilý pamětník.

Každopádně jestli se to celé někomu zdá málo zamotané, tak na závěr uvedu už bez dalšího komentáře citát z životopisu Emericha Ratha na www.broumovsko.cz:
„Ve 14 letech odešel do Prahy vyučit se příručím v železářství u Rotta. Po vyučení pracoval v Německu jako obchodník a za 1. světové války sloužil u vojska jako instruktor lyžování v Alpách. V roce 1923 se vrátil – už jako ženatý – do Prahy a prodával (nejprve u Rotta ...)“.