Ahoj, mozna budu za uplneho magora, ale treba se najde i nekdo kdo poradi :)
Mate nekdo zkusenost se "snenim" po lezeni? Po kazdem lezeni (nezalezi s kym, kde a kdy) se mi zda ten stejny scenar, ktery se opakuje. Jedna se o to, ze jistim
Zdarec, je tu někdo, kdo četl Mountains and desire od Margret Grebowicz? Rád bych o tom v krátkosti pokecal bo z toho nejsem moudrý. Můžu osobně v Brně nebo i online/phone...
Mám Adama rád, je to můj lezecký vzor. O to větší zklamání pro mě je jeho spojení s DrWitt. Vždyť přece popírá sám sebe. Jeho zdravé polívčičky, tofu, a lehká jídla vůbec nejdou dohromady s tímto produktem plný chemie. No, nic. Pro mě je to hodně smutný p
Jak velký problém je posun opletu vůči jádru (lano je uprostřed takový tlustší na koncích takový pohublý)?
Je to jen kosmetika a diskomfort nebo je tam nějaký bezpečnostní riziko?
Ahoj, šrouby, které jsi uvedl jsou po všech stránkách srovnatelné. Jde o ocelové šrouby, které mají stejnou konstrukci (snad kromě kličky), srovnatelnou váhu i cenu. Stejný typ je například i Black Diamond Express Ice. Jsou spolehlivé, robustní a vhodné pro výstupy, kdy vystoupíš z auta, jdeš hodinku, dvě k ledopádu, půl dne lezeš a jdeš zpátky. Pokud je toto Tvoje představa, sleduj net a snaž se koupit nějaké v akci. Pokud ale zvažuješ, že bys v budoucnu dělal vícedenní výstupy s bivakem, pak jsou tyto šrouby poměrně těžké a měl by ses porozhlédnout po něčem lehčím. Takovou klasikou je Petzl Laser Speed Light. Jsou to hliníkové šrouby s ocelovým hrotem. Jsou výrazně lehčí a taky dražší. A taky je k ním třeba přistupovat opatrnějí. Říkali mi známí horští vůdci z Rakouska, kteří vodí klienty na ledy, že někteří, když vyšroubovávají šroub, nevytočí jej úplně, ale, když je šroub téměř venku, snaží se poslední centimetříky vylomit. Buď nemají trpělivost, nebo sílu, když jsou v nevýhodné poloze, ubývají jim síly a tak se snaží šroub z ledu rychle dostat. Celoocelový šroub takové zacházení snese. Kombinace hliník/ocel nikoliv. Ocelová špička se vylomí.
Pokud chceš nějaký kompromis mezi váhou a cenou, já bych doporučoval koupit dlouhé šrouby "lehké" a kratší šrouby "těžké". Co se týká těch dlouhých a lehkých, zvaž Blue Ice Aero. Mezi celoocelovými se jedná o suverénně lejlehčí produkt na trhu. Nízké váhy je docíleno tím, že tloušťka stěny šroubu je podstatně tenčí než u konkurence a průměr dříku je o dost větší, takže pevnost je ve výsledku stejná. Na netu se uvádí spousta výhod, když máš část šroubů s větším průměrem. Některé argumenty mají opodstatnění. Rolls Roycem mezi lehkými šrouby jsou Blue Ice Aero Lite. Opět se ale jedná o šrouby hliník/ocel.
Last but not least: Někdy se to vyvrbí tak, že musíš slanit a nejde udělat abalak ani takové to udělátko, kdy slaníš ze šroubu, zatáhneš za lano a šroub se vyšroubuje a spadne. Existují titanové šrouby sovětské výroby, které jsou lehké a dají se stále koupit v různých internetových bazarech za cca 300 Kč. Nechat v ledu 300 nebo 1000 je rozdíl.
k tým sovietskym ( tuším aj ruským a bulharským) šrubám :
stúpanie závitu a brúsenie hrotov je designované na ruky sovietskych horolezcov a kvalitný ľad. Ak to treba zavŕtaťdo nejakej sračky a s úradnickými ručičkami, treba nejaký BD, Petzl a pod.
Odporúčam vyskúšať niekde v pohode, hoci aj ležiac na zamrznutom rybníku.
Tak sa dá aj nacvičit zlaňovanie na jednej šrube a vyšrubovanie
https://www.svts.sk/1337 -bezpecne-zlanovanie- pomocou-ladovcovych-skrutiek/
ruské šrouby; ještě jich doma asi pět mám. to co mám asi nebude titan, řekl bych nějaká houževnatá "letecká" slitina hliníku (zlé jazyky tvrdily, že to na výrobu horolezeckého vybavení kradli v bajkonuru a vyráběli z toho, co zrovna ukradli). při vrtání tenkého ledu a trefení skály pod ledem se tomu ohýbají zuby (a jdou narovnat bez ulomení). broušení jsem vždy praktikoval obyčejným rovným pilníkem ve svěráku, ale nevím, jestli jsem tu geometrii zubů trefil správně, zavrtání jednou rukou bylo vždycky čiré utrpení. ale když se na to jde obouruč a dva centimetry se to na prasáka zatluče, tak se pak tím kroutí docela obstojně. takže jako nourové vybavení na ledovec a prchačka asi super - za ty peníze (někdy v půlce devadesátek tuším 50 kč/ks od pašeráka)
ono by to šlo prebrúsiť sovietsku trojhrotovú titanovku = okopčiť dizajn týchto západniarskych štvorhrotových šrúb pre úradnícke ručičky. A hlavne sklon brúsenia dať dovnútra, aby sa tá drť posúvala dovnútra rúrky. Hroty bez sklonu dovnútra sa nájdu aj u starších kapitalistických šrubiek, dá sa to jednoducho prebrúsiť.
To by bol jeden problém vyriešený.
Druhý problém je vyššie stúpanie sovietskeho závitu. Neprebrúsiš. Tie nové šruby US, F, D, CZ sú dobre brúsené, 4 hroty pre kancelárske krysy ( napr.PK)
Tak on "leteckej" dural v sobě má tochu titanu a "titan" taky nebude úplně čistej, tam se zase přimícháva trocha hliníku a kdo ví čeho ještě. Asi jak píšeš, dělali to z toho, co zrovna ukradli.
proto jsem to "letecké" dal do uvozovek. nakonec i mezi těmi pěti šrouby co mám jsou rozdíly jalk v geometrii, tak v matereiálu.
ano, sklon zubů dovnitř byl zásadní fičura, na kterou jsem pokusy s broušením a zkoušením na rybníku dospěl velmi rychle. jiná věc byla, že trubka byla zevnitř ne úplně hladká, a jak byla drť uvnitř zmrzlá, tak se při opětovném vrtání neposouvala a zavrtat bez vyčištění nešlo. a dostat ji za minusových teplot ven chtělo správnou technologii (nahřívání a dýchání se neosvědčilo, měkoušové to máčeli v čaji z termosky, tvrdí hoši pochcali a rychle vyfoukli, ).
Určitě nebude stejná kvalita materiálu ani zpracování u všech šroubů. U sovětských výrobků vždy platilo z 10 je jeden vynikající a nic ho nepřekoná. A těch zbylých 9 je na .....
Z histórie ešte raz :
v časoch BRSS-CPN našinci menili v Sojuze skeletové topánky za sovietske šruby a karabíny, tradovalo sa, že titan pochádza z výroby ponoriek.
Lukas B.
ten rybník je dobrý tip na nácvik, Abalakova nevynímajúc. Najlepšie vziať na porovnávačku viac typov, nedajbože aj titanový sovietsky. Ale ako dekorácia do obývačky je dobrý.
https://www.svts.sk/wp-content/uploads/ 2023/05/Skusobne-srubovanie-poleziacky.jpg
ony ty výstavky nad krbem nejsou vůbec špatné. pomineme-li béčkové filmy (clifhanger se sylvestrem kdy urputně se tvářící akční hřebec použije staré konopné lano), pak zmíním příhodu z dávných velikonoc na Bořni, kdy jisté dívce (nyní zasloužilé matce) upadla od slaňáku lezečka a přes hodinové úsilí této nebyla v křovinách (cenném biotopu skalní stepi) lezečka dohledána, večerní návštěna občerstvovny "pivní sanatorium" v Liběšicích přineslo nejen dobrodinní zabijačkových hodů a lahodného piva, ale i možnost zapůjčit si na víkend polovinu páru muzeálního modelu prolezených lezeček Welšké provenience visícího na důstojném místě nad šenktyšem.
Z lehkých modelů bych doporučil i BD Ultralight.:Snadností zavrtávání a manipulace překonávají i ten Petzl Laser Speed, mám oba typy.
Jinak nízká hmotnost je výhoda i při lezení, není to jen o vícedenním podniku. Při dlouhých vícedélkách máš na úvazu až 14 šroubů, což u ocelové klasiky dělá více než 2 kg, zatímco hliníko-ocelové ultralighty budou mít tak 1,1 kg